Vážně jsem se těšila, až přijde slina na další článek pro blog womaninwine.cz. Tak už přišla. A překvapivě je docela hořká. Možná je to spíš sousto, které není jednoduché pokousat. A vyplivnout ho taky úplně nejde.
Prý kultura ovíněných matek, píšou mé oblíbené lifestylové noviny. Znepokojivý trend z ciziny, kde mu dali i jméno. Wine Mom Culture. To zní docela zásadně, běží mi hlavou, kdy začínám googlit. To ještě trochu naivně doufám, že jde o ohodnocení vína jako nositele kulturního prvku do domácnosti. To tak. Úplně naopak, zjišťuji brzy. A co hůř, se svými tričky jsem toho trendu zjevně součástí.
Co je Wine Mom Culture?
Pojem, který se objevil zhruba před 10ti lety ve Spojených státech, má označovat matky, které vyhledávají pití vína, aby se zbavily stresu z rodičovství, a rády o tom žertují. Na začátku (docela věřím, že nevinném zatáčku) stály ženy, které na sociálních sítích sdílely vtipné hlášky, videa či posty typu „Víno je pro mámu to stejné jako lepicí páska pro tátu. Opraví vše.“ Humorné průpovídky rezonovaly se známým pocitem rodičovské vyčerpanosti. Sdílet s někým stejné problémy, únavu a frustraci je vlastně velkou úlevou, zvlášť když to lze dělat s humorem. Přestože samy zakladatelky trendu vysvětlují, že víno bylo spíš okrajovým tématem jejich profilů, a tam kde zmiňují víno, je to spíš jednoduchá zkratka pro relaxaci, dostalo vtipkování maminek o víně brzy hořkou pachuť.
Každá mince má dvě strany
U potenciálně nebezpečných věcí, jakou alkohol bezesporu je, musíme vždycky dbát na míru. Těžko říct, proč se zlomilo ženské vtipkování o úlevné skleničce vína na prý veřejnou propagaci alkoholismu a absurdní příslib, že sklenička vína vyřeší všechny vaše rodičovské problémy. Wine Mom Culture už není legrace, ale prý propagace nezdravého názoru, že alkohol je dobré řešení, jak se vypořádat se stresem, že normalizuje problematické chování a dává špatný vzor dětem. Dokonce prý zatěžuje děti stigmatem, že rodiče musí pít, aby to s nimi vydrželi. Příčinou mají být skryté psychické problémy rodičů, stress, úzkosti a deprese, které řeší pitím a schovávají je za dvojsmyslné vtipkování.
Tak, a teď kde je ta míra? Je to jen Amerikou, která tak ráda přehání? Různými chytráky, kteří se snaží vytvořit senzaci? A upřímně, opravdu si někdo myslí, že maminky propadají alkoholismu kvůli memes na Instagramu, nápisu na polštářku, skleničce nebo tričku? Nebo dokonce, že když tyto zmizí, nebude už pro šťastně i nešťastně unavené rodiče sklenička vína symbolem tak vzácné chvilky odpočinku?
Pijte, jako byste se narodili na Moravě
Zvažuji, jestli když o Wine Mom Culture píše český lifestylový časpis, zda už je to i náš problém. Takhle jako, tady z naší moravské strany je to spíš k smíchu. Kdyby to nebylo k pláči. Proč k pláči? Útočí totiž na víno, a to je naše velké bohatství, součást naší kultury a historie, často zdroj naší obživy. Útočí na zdravý rozum, který musí každý, kdo pracuje s vínem mít. A měl by ho mít každý, kdo se do pití alkoholu pouští. Řešením není zakázat propagaci vína. Ať už v kontextu Wine Mom Culture, tak třeba dokonce i v celorepublikovém nebo evropském měřítku, jak nám hrozí tu a tam slibované regulace.
Bohužel nejsme stejní, nežijeme ve stejných situacích, neexistuje univerzální návod, jak a kolik můžeš pít, aby to nebyl problém. Je možné ale formulovat pravidla, informovat, vzdělávat a dávat především dětem a mladým vzor, jak se k alkoholu, a zejména k vínu chovat.
Poprvé jsem víno ochutnala od dědečka, a byla jsem hodně malá. S jiskřičkami v očích mě ponoukal, ať si ochutnám jen na prstíček, jak dobré víno dělá. Za letních podvečerů jsme sedávali na lavičce. Dědeček si vždycky sedl až večer po práci. A jeho chvilka oddechu byla i chvilka, kdy byl plně přítomný se svými vnoučaty. „Teď si můžu dát skleničku, ale jen jednu,“ vysvětloval nám „Zítra se de zase do roboty. Víc nemůžeš, to bys byl hlúpy.“ Je to tak těžké??
PS: Článek jsem napsala už před rokem. Nic se nezměnilo.